Český obranný průmysl neustále roste a firmy se postupně zapojují do mezinárodních výzkumných a inovačních konsorcií. Z evropských programů ale stále dovedou získat jen malý zlomek prostředků, než kolik by odpovídalo jejich skutečnému technologickému potenciálu.
Klíčem k úspěchu je podle odborníků výrazně užší spolupráce mezi státem, armádou a soukromým sektorem. A v neposlední řadě akademickou obcí.
„Chceme-li být silní a respektovaní, musíme v mezinárodním prostředí tvořit jeden celek a vystupovat koordinovaně a jednotně,“ uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na 6. vyzbrojovací konferenci na okraj Dnů NATO v Ostravě.
Stát by podle něj měl prostřednictvím vzájemné spolupráce armády, ministerstva obrany, obranného průmyslu a akademické obce rozvíjet inovace a know-how tak, aby se všichni připravili na budoucí poptávku na domácích i zahraničních trzích.
Zůna ocenil výsledky českého obranného průmyslu na domácím i zahraničních trzích. Za posledních několik let export narostl z patnácti na 115 miliard korun.
Upozornil, že ministerstvo zároveň připravuje legislativní změny, které mají průmyslu a výzkumným institucím usnadnit testování a ověřování nových technologií s využitím zařízení a výcvikových prostorů české armády. Právě omezené možnosti praktického testování dnes podle ministra patří mezi faktory, které zavádění nových řešení zpomalují.
Ministr podle svých slov vidí potenciál například v inovačním akcelerátoru NATO DIANA. Úspěšné firmy mohou podle pravidel zaváděných v některých aliančních zemích získat možnost přímějšího zapojení do veřejných zakázek. Česká legislativa ale s podobným mechanismem zatím nepočítá a podle Zůny ji bude nutné upravit.
Vyzbrojovací konference se i letos stala významným fórem pro setkání představitelů ministerstva obrany, armády, obranného průmyslu, akademické sféry i dalších aktérů podílejících se na budování obranných schopností státu. Experti se shodli, že český obranný průmysl disponuje řadou technologicky vyspělých firem, které již úspěšně využívají alianční a evropské nástroje na podporu výzkumu a vývoje. Ale stále získávají jen zlomek toho, jaký má technologický potenciál.
Podle viceprezidentky Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Kristýny Helm disponuje Evropský obranný fond (EDF) rozpočtem přibližně 8 miliard eur. České subjekty ale z balíku 4 miliard eur rozdělených v období let 2021–2024 ale získaly jen zhruba 19 milionů eur, tedy 0,43 procenta.
„Výzvou přitom není konkurenceschopnost českých projektů, ale jejich nízký počet a nedostatečné zapojení do mezinárodních konsorcií,“ konstatovala Helm.
Pozitivním signálem je například, že česká firma (RESPILON) poprvé vede konsorcium v projektu EDF, několik společností se prosadilo v programech NATO DIANA – například Goldilock Secure a Dronetag, Decent Cybersecurity a L.P.P. holding a.s. nedávno zvítězil v inovační výzvě NATO. Přesto ale podle Helm patří Česká republika z hlediska získaných prostředků spíše k méně úspěšným zemím Evropské unie.
Varováním je, že právě nyní vznikají konsorcia, která budou v příštích letech určovat směřování evropského obranného výzkumu. Pokud se české firmy nezapojí včas, mohou ztratit možnost podílet se na projektech financovaných z budoucího evropského rozpočtu. Účastníci se shodli, že český obranný průmysl by se v příštích letech ocitl na okraji klíčových evropských iniciativ a přišel o příležitosti v rámci nového víceletého finančního rámce Evropské unie.
Armáda ČR na konferenci představila své hlavní rozvojové priority. Modernizaci pozemních a vzdušných sil, posílení protivzdušné obrany, digitalizaci velení a řízení a koncept Future Soldier (vojáka budoucnosti). Významný prostor pro spolupráci s průmyslem se podle armádních špiček otevírá také v robotice, bezpilotních letounech a bezosádkových vozidlech, senzorice, simulacích a výcviku.
Brigádní generál Petr Šnajdárek, ředitel sekce komunikačních a informačních systémů, potvrdil plán na vybudování digitálního jádra armády. Zdůraznil přitom, že „digitalizace nepředstavuje pouze převod stávajících procesů do elektronické podoby, ale jejich zásadní proměnu a modernizaci“.
Podle šéfa sekce rozvoje sil Petra Milčického plánuje resort vytvoření inovační experimentální armádní jednotky, která má významně urychlit testování a zavádění inovativních technologií do praxe. Po tom ostatně volají i zástupci obranného průmyslu. Na konferenci vyzvali k větší otevřenosti a komunikaci ze strany obrany a armády, což by významně pomohlo k rychlejšímu zavádění inovací. Firmy potřebují být v kontaktu s armádou dříve, znát její budoucí potřeby a vyvíjet technologie s jasnou představou o jejich reálném využití.
Prezident AOBP Jiří Hynek představil nový rámec spolupráce NATO s průmyslem – SYNC, který přímo staví na včasné komunikaci, inovacích a odolných dodavatelských řetězcích. Hlavním posunem je podle něj pohled na průmysl jako na partnera. Průmysl má být zapojen už při plánování a rozvoji budoucích schopností.
foto: Dalibor Andrýsek